www.ped.muni.cz

Menu

Doporučujeme

Sponzoři

DOBA BRONZOVÁ A STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ

Na lokalitě máme zastoupeny nálezy z většího počtu kultur náležejících do doby bronzové. Nejvýznamnějšími kulturami byly středodunajská mohylová kultura, velatická kultura a podolská kultura. Halštat reprezentuje kultura horákovská.

Lid středodunajské mohylové kultury budoval otevřená zemědělská neopevněná sídliště, není prokázáno žádné hradisko. Nálezy náležející této kultuře se ve Znojmě-Hradišti koncentrují jen na poměrně malém území v areálu vnitřního hradu pozdějšího velkomoravského centra. Kromě střepového materiálu je představuje také několik celých nádob s typickou výzdobou. Konkrétně se podařilo zachytit při výzkumu v areálu bývalého statku tři objekty náležející této kultuře. Ze dvou z nich se podařilo vyzvednout celou nádobu. Jedná se o typické džbánky z jemné, dobře vypálené hlíny, zdobené prsovými vypnulinami kolem nichž je spirála. Další nález pochází odněkud ze severovýchodního okraje obce, kde byl nalezen nůž typu Riedenburg a šálek, oba náležející středodunajské mohylové kultuře. Oba předměty nalezl místní občan Jaroslav Koluch v roce 1964.

Doba popelnicových polí znamenala první výrazný zlom ve vývoji Hradiště sv. Hypolita. V tomto období se původní otevřené sídliště poprvé ve své historii mění v opevněné hradisko chránící svůj lid mohutnou palisádou, kterou kopírovalo pozdější slovanské opevnění vnitřního hradu.

První kulturou z období popelnicových polí, která je na Hradišti zastoupena, je velatická kultura (VK). Reprezentuje ji vedle nálezů střepů keramiky z vrstvy také několik objektů a žárových hrobů uložených do popelnic. Velké plošné zachraňovací výzkumy, které proběhly v letech 1986 a 2007 na parcele pana Kučery, odhalily několik nálezů náležejících této kultuře. Byly odkryty fragmenty nádob s typickými prvky VK. Jednalo se například o fragmenty šálků s typickým „zaječím“ uchem a dále o několik střepů zdobených svislými kanelurami. Podařilo se zachytit dva hroby uložené do popelnic opatřených dušníky. Do velatické kultury je řazen také další nález pocházející z jihovýchodní části Hradiště z výzkumů F. Kalouska. Jednalo se sekerku s tulejkou a ouškem.

Nejvíce nálezů z období popelnicových polí náleží do přechodného velaticko–podolského horizontu. Nejzajímavějším z nich je objev depotu náramků, které byly nalezeny při úpravách terénu v prostoru proboštství v roce 1959. Jednalo se o 11 C – náramků, které byly chronologicky zařazeny mezi fáze HA2 – HB1. Mnoho nálezů z velaticko-podolského horizontu bylo učiněno při budování kanalizace v obci mezi lety 1997 a 2000. Kromě nálezů z vrstvy bylo objeveno několik objektů různé velikosti a tvaru, z nichž minimálně dva plnily obytnou funkci.

Osídlení podolské kultury na lokalitě je poměrně intenzivní a zaujímá plochu přibližně osmi hektarů. V tomto období se zdejší otevřené výšinné sídliště mění v hradiště. Kolem původní osady byla vystavěna mocná dřevohlinitá hradba široká čtyři metry, ze předu zpevněná kůly a kamennou stěnou, kterou tvořily na sucho kladené kameny. Jednotlivé kůly od sebe byly vzdáleny 30 až 40 cm. Při sondážích F. Kalouska v 50. letech 20. století bylo opevnění protnuto sondami na několika místech a na základě rozboru získaného střepového materiálu se podařilo potvrdit, že základ valu spadá chronologicky do fáze HB. Pravěké opevnění bylo znovu prozkoumáno v roce 1993 B. Klímou, který potvrdil předchozí zjištění.

Kromě opevnění podolské kultury se na Hradišti podařilo zachytit také několik žárových hrobů této kultury mezi hřbitovem a cholerovou kaplí na západním okraji dnešní obce. Jednalo se o výzkum F. Kalouska z roku 1950. Jeho sonda byla položena před SZ roh vnějšího hradištního opevnění a zachytila žárové pohřebiště podolské kultury, datovatelné do fáze HB, značně porušené orbou. Bylo odkryto několik žárových hrobů uložených v popelnicích.

V roce 2006 se podařilo zachytit leteckou prospekcí několik neurčitých objektů v blízkosti zmiňované kaple. Jejich spojitost s žárovým pohřebištěm podolské kultury však není prokázána. Jedná se o soustavu několika kruhových útvarů nejasného významu. Na fotografiích se také podařilo zachytit několik obdélníkových objektů, které leží zhruba 43 m od kaple směrem ke hřbitovu. Ty je možné interpretovat jako pozůstatky po výzkumu F. Kalouska z roku 1950.

Doba halštatská je na Hradišti doloženo jen několika kusými nálezy z vrstvy a ojedinělými objekty. Jedním z nich je například zahloubený objekt (č. 413), odkrytý během stavby kanalizace v roce 2000 v ulici Nad přehradou.


Josef Kováčik, Libor Bílek

Nahoru