www.ped.muni.cz

Menu

Doporučujeme

Sponzoři

Stručná historie Hradiště a zdejších archeologických výzkumů.


Osadu Hradiště sv. Hypolita (německy Pöltenberg) nalezneme při západním okraji města Znojma, na dohled od znojemského hradu i známé rotundy sv. Kateřiny. Od centra města dělí lokalitu hluboké údolí Gránického potoka. Prostor původního pravěkého a raně středověkého hradiště je dnes prakticky celý zastavěn, a to jak novodobými rodinnými domky, tak i historickými budovami kláštera a proboštství Křížovníků s červenou hvězdou a kostelem sv. Hypolita. Dnes je tato původně samostatná obec součástí města Znojma pod názvem Znojmo - Hradiště.

Geograficky se hradiště nachází na vrcholku strategicky důležité skalní ostrožny, která se vypíná do výšky 332 m. n. m. Ze tří stran je chráněna hluboce zaříznutým údolím řeky Dyje a Gránického a Pivovarského potoka, takže poněkud otevřená je jedině směrem na severozápad.

Výhodná poloha místa lákala člověka k usídlení již od pravěku. Nacházíme zde proto artefakty z pozdní doby kamenné, z doby bronzové a starší i mladší doby železné. V pozdní době bronzové (podolská kultura) zde zřejmě poprvé vyrostlo opevnění – cca 4 m široká hradba zepředu zpevněná kůlovou palisádou. Osídlení místa pokračovalo i ve starší době římské. Z tohoto období byly nalezeny sídlištní objekty i žárové pohřebiště (v centrální části obce, v místě dodnes stojící barokní sýpky, v těsné blízkosti prodejny smíšeného zboží).

Význam hradiště stoupal v období předvelkomoravském, největšího rozkvětu však pevnost dosáhla v období velkomoravském. Tehdy se stala důležitým mocenským centrem celé jihozápadní Moravy. Patrně v 9. století bylo Hradiště nově opevněno za využití pozůstatků pozdněbronzové hradby. Nová fortifikace sestávala z příkopu (široký až 10 metrů, hluboký 3,4 metru, místy sekaný do skály) a mohutné hradby s dřevěnou konstrukcí z příčných i podélných břeven. Hradba měla přinejmenším v některých místech kamennou čelní plentu. Její součástí byly také srubové komory o rozměrech 3 x 3 metry. Celý opevněný areál měl rozlohu 20 ha, což jej řadí k největším velkomoravským hradům. Vnitřní hradbou a příkopem byl rozdělen na dvě poloviny - na západní předhradí a na vnitřní hrad ve východní části lokality. Přesná doba vzniku hradby zatím není určena. Dendrodata získaná z vnější (západní) hradby hovoří pro období po r. 881, vnitřní hradba vznikla patrně dříve.

Do dnešních dnů se zachovala jen krátké části valu i příkopu. Jejich větší část byla v průběhu času zničena zemědělskou a stavební činností, takže v terénu je jejich průběh už téměř neznatelný. Lépe dochované jsou jen jižní a východní úseky opevnění vnitřního hradu a malá část západní hradby předhradí (v blízkosti dnešního hřbitova).

Zánik opevnění spadá patrně do doby kolem roku 950, kdy bylo podle pozdní tradice Hradiště dobyto a vypáleno Maďary. Tomu odpovídají i výsledky archeologického průzkumu. Podle nich hradba zanikla při velikém požáru. Popisovanou událost datuje do poloviny 10. století nález šperků, objevených spolu s nepohřbenou ženou – bojovnicí pod sesutým tělesem hradby.

I po vyvrácení Maďary přetrvávalo na Hradišti osídlení a lokalitě také zůstalo její dominantní postavení v oblasti. To se změnilo v první polovině 11. století, kdy byl v těsné blízkosti, na protější straně údolí, vybudován knížetem Břetislavem nový, menší hrad, kolem něhož později vzniklo dnešní město Znojmo. Břetislavský hrad převzal správní funkci a význam Hradiště coby světského centra tak zanikl. Zůstala mu však funkce střediska církevního – ve 13. století zde byl vybudován románský kostel (na základech původně velkomoravské rotundy) a založeno proboštství řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Kostel i proboštství zde (po mnohých přestavbách, pochopitelně) stojí dodnes.

Nálezový inventář ze Znojma – Hradiště je velmi bohatý. Z předvelkomoravského období pochází mimo jiné nálezy ostruh s háčky, bohatý soubor šperků i nástrojů a rozsáhlá kolekce keramických zlomků i celých nádob. Odkryto bylo rovněž množství objektů výrobního charakteru i běžných obydlí. Výjimečným je nález kompletní kamenné pece. Podobně rozsáhlý jako inventář předvelkomoravských předmětů je i soubor nálezů z období Velké Moravy a z doby po jejím zániku. Zahrnuje nádoby a jejich zlomky, šperky, kovové a kostěné nástroje, výrobní i sídlištní objekty, samostatné hroby v sídlištním areálu a dvě pohřebiště. Mezi dalšími nálezy zaujmou například semínka vinné révy, která podle předběžného ohledání patřila šlechtěné odrůdě. Byla nalezena v několika hrobech datovatelných do konce 9. století nebo první půle 10. století. Jejich přesnější datování pomocí radiokarbonové metody se připravuje. Pokud by se jejich stáří potvrdilo, jednalo by se o jeden z nejstarších dokladů vinohradnictví v českých zemích.

Na Hradišti byly v době velkomoravské vystavěny také dva dnes známé objekty kamenné církevní architektury. Prvním z nich je jednolodní kostelík s pravoúhlým kněžištěm, jehož základy se dnes nacházejí v areálu bývalého proboštského statku v blízkosti archeologické základny a budovaného muzea. Pozůstatky kostelíku jsou pro veřejnost upraveny do podoby malého památníku a opatřeny informační tabulí. Dlužno ovšem podotknout, že interpretace objevených základů jako pozůstatků církevní stavby z 9. století není přijímána bezvýhradně (důvodem je složitá nálezová situace a torzovitost získaných poznatků).

Druhým z objevených kamenných svatostánků z velkomoravského období je rotunda nacházející se pod základy dnešního chrámu sv. Hypolita. Její přesná podoba je dnes už nezjistitelná, jednalo se však o stavbu minimálně s jednou apsidou. Obklopovalo ji poměrně rozsáhlé pohřebiště s pestrou kolekcí různých šperků i dalšího inventáře, které tuto stavbu datuje do 9. století. I v tomto případě je však datování někdy zpochybňováno.

V roce 2007 bylo při západním okraji hradiště, mimo vlastní opevněnou plochu, objeveno rozsáhlé kostrové pohřebiště. Do roku 2009 na něm bylo prozkoumáno přes 180 hrobů, které se nacházely při (pravděpodobném) východním okraji celé nekropole. Nálezy z hrobových celků jsou zařaditelné do druhé poloviny devátého století a do první půle století desátého.

Část nálezů se nachází ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě, v jehož expozici u znojemského hradu je také vystavena. Zbytek nálezů je uložen ve smluvních depozitářích Jihomoravského muzea.

Archeologický výzkum Znojma – Hradiště prošel několika etapami. První výzkumy uskutečnil již Jaroslav Palliardy v letech 1891 – 1896 a po něm František Vildomec ve třicátých letech. Po druhé světové válce zde od roku 1949 prováděl systematické zkoumání František Kalousek. V roce 1957 však byl výzkum na lokalitě ukončen, patrně proto, že neposkytl nálezy takového druhu, jaké byly původně očekávány (velkomoravská kamenná církevní architektura, bohatě vybavené pohřebiště – podobně jako v tehdy intenzivně zkoumaných Mikulčicích či Starém Městě).

Až do poloviny 80. let tak stálo Znojmo – Hradiště mimo veškerý zájem archeologů a celá lokalita byla devastována rozsáhlou výstavbou, které nepředcházel žádný výzkum. Teprve roku 1986 nastala změna a na místo se vrátil stálý archeologický dohled v osobě Bohuslava Klímy ml. Ten působil zprvu jako zaměstnanec archeologického ústavu akademie věd. Od roku 1993 až do současnosti vede tento badatel výzkum coby pedagog Masarykovy Univerzity, konkrétně katedry historie Pedagogické fakulty. Jedná se tak o jediný výzkum v celé ČR, který provádí katedra historie, potažmo pedagogická fakulta (a nikoli katedra archeologie). Má podobu zejména záchranných a předstihových sond, které se soustřeďují do vnitřního prostoru opevnění, kde vzhledem k existenci obce neustále probíhá poměrně intenzivní stavební činnost. Provádění stálého archeologického dohledu umožňuje zejména Nadační fond sv. Hypolita (v těsné spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně), který díky finančním dotacím města Znojma, Jihomoravského kraje a dalších sponzorů poskytuje finance pro alespoň nejzákladnější fungování archeologické základny na Hradišti. Výzkumy tak probíhají každou sezónu. Pod vedením doc. Bohuslava Klímy ml. je provádějí studenti PedF MU a učitelé z praxe, kteří všem návštěvníkům rádi podají zasvěcené informace.

Tým Bohuslava Klímy ve volných chvílích po částech buduje v prostorách bývalého křížovnického statku muzejní expozici věnovanou historii této výjimečné lokality a zdejším archeologickým výzkumům. Doplňkem zamýšleného muzea se stane replika slovanské podzemnice, která vyrůstá v blízkosti archeologické základny a muzea (tedy opět v areálu zaniklého statku, v blízkosti pozůstatků velkomoravského kostela zmiňovaného výše). Postupně také vznikají informační tabule, které mají návštěvníky informovat o kulturních, historických a zejména archeologických zajímavostech Znojma – Hradiště.

Autor: Libor Bílek, 2009.

Literatura:

Dostál, B.: Velkomoravské Znojemsko ve světle archeologických nálezů. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity (SPFFBU), řada E, číslo 6, s. 97-126. Brno, 1961
Dostál, B.: Spätburgwallzeitliche und neuzeitliche Grabstätte in Znojmo – Hradiště. In: SPFFBU E 13, s. 7-66. Brno, 1968.
Dostál, B.: Grabstätte in Znojmo – Hradiště. 1969.
Dresler, P: Opevnění velkomoravského hradiska ve Znojmě – Hradišti a jeho vztahy k okolním lokalitám. In: SPFFBU M 8-9, s. 215-227, Brno, 2003-2004.
Havlík, L. E.: Znojemské hradiště sv. Hypolita. Příspěvek k nejstarším dějinám církevní organisace na Moravě. Brno, 1956.
Havlík, L. E.: Znojmo, z minulosti města a jeho památek. Brno, 1956.
Kalousek, F.: Velkomoravské hradisko ve Znojmě - Hradišti na Moravě. In: SPFFBU C 2, s. 9-30. Brno, 1955.
Klíma, B.: Nová etapa archeologických výzkumů Znojma-Hradiště. In: Jižní Morava 25, sv. 28/1989, s. 125-144. Brno, 1990.
Klíma, B.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací PdF MU v Brně, řada společenských věd, č. 17, s. 3 – 65. Brno: MU, 1999.
Klíma, B.: Od počátků archeologických výzkumů MU na velkomoravském Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě k posledním objevům. In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku, s. 37 – 55. Brno: MU, 2001.
Klíma, B.: Velkomoravská církevní architektura na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Velká Morava mezi východem a západem, s. 229 – 240. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno č. 17. Brno: AÚ AV ČR, 2001.
Klíma, B.: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty MU, řada společenských věd, č. 18, s. 3 – 24. Brno: MU, 2001.
Klíma, B.: Výsledky archeologického bádání ve velkomoravském výšinném hradišti sv. Hypolita ve Znojmě v letech 1996-1997. In: Sborník prací PdF MU, řada společenských věd č. 19, s. 3-34. Brno: MU, 2003.
Kováčik, J.: Historie archeologických výzkumů na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě do roku 1957. Bakálářská práce, PdF MU. Brno, 2007.
Palliardi, J.: Přehledný výsledek mého letošního bádání archeologického. In: Časopis vlasteneckého muzejní spolku v Olomouci, VIII, s. 153-161. Brno, 1891.
Procházka, R.: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném Středověku. Archeologického ústavu AV ČR Brno č. 38. Brno: AÚ AV ČR, 2009.

Nahoru