www.ped.muni.cz

Menu

Doporučujeme

Sponzoři

DOBA ŘÍMSKÁ A DOBA STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ

Doba římská tvoří velmi významné období dějin Hradiště sv. Hypolita. Archeologickými výzkumy se podařilo odkrýt část žárového pohřebiště i část sídliště z mladší doby římské. Pohřebiště se podařilo zachytit již J. Palliardimu, který zde prozkoumal pět žárových hrobů. Na jeho objevy navázal B. Klíma, který v rámci nové etapy archeologických výzkumů prozkoumal další tři hroby. Popisované pohřebiště se rozkládá v prostoru kolem barokní panské sýpky na ulici Mašovické, datované bývá do čtvrtého století.

O výsledcích výzkumu J. Palliardiho jsme bohužel informováni jen velmi kuse. Údajně tento badatel odkryl pohřby v dvojkónických hrncích, z nichž dva by měly být dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea, a také několik dalších nálezů v trati Za sýpkou. Bohužel, dnes již nemůžeme přesně dohledat nálezové okolnosti, a proto nejsme schopni Palliardiho nálezy přesněji datovat. Zcela mezi nimi chybí střepový materiál, který však byl jistě v jednotlivých vrstvách přítomen.

První pohřeb nalezený Palliardim byl uložen do dvojkónické popelnice. Kremace nebyla dokonalá, proto se v popelnici kromě popela podařilo zachytit také několik nespálených lidských kostí a také menší hrneček z hrubého materiálu. Dochoval se jeden kámen nalezený poblíž této popelnice.

Druhý z pohřbů byl uložen v menší hrubé popelnici. Mezi nespálenými kostmi byly objeveny na kartounu připevněné milodary - části ozdobně řezaného kostěného kroužku, ozdobená část hřebenu a kousek vonné pryskyřice.

Třetí Palliardiho hrob sestával z hrubé kulovité popelnice. Mezi nespálenými kostmi byl objeven železný nožík.

Pohřeb ze čtvrtého hrobu byl uložen do popelnice točené na kruhu. Mezi spálenými kostmi byl objeven železný nožík připevněný na kartounu. Podle informací, které Jaroslav Palliardi zanechal ve svém deníku, byl tento hrob nalezen před kovárnou, která je však vzdálena několik desítek metrů od míst nálezů ostatních hrobů.

Pátý hrob obsahoval pohřeb uložený do velké popelnice. Mezi nespálenými lidskými kostmi našel Palliardi železný hřeb a váleček z vonné smůly připevněný na kartounu.

Jak již bylo naznačeno výše, další tři hroby se podařilo prozkoumat B. Klímovi. Nacházely se nedaleko od místa původních nálezů. Tyto žárové hroby obsahovaly milodary ve formě kostěných hřebenů a částí spon.

Na základě nálezů můžeme celé pohřebiště pravděpodobně datovat do přechodného horizontu mezi dobou římskou a dobou stěhování národů C3/D1.

Z doby římské se podařilo odkrýt také část sídliště. Už během první sezóny po obnovení výzkumů v roce 1986 byl na sondě Kučera v jihovýchodním cípu skalní ostrožny (ulice Nad Přehradou) prozkoumán jeden mírně obdélníkový obytný objekt datovaný do doby římské. Jeho podlahu, mírně zahloubenou do skalního podloží, kryla tvrdá jílovito-hlinitá vrstva. Linii stěn respektovalo několik větších kůlových jam nosné konstrukce domu. Kůly nebyl situovány do rohů stavby, nýbrž doprostřed kratších stěn (po jednom kůlu), další čtyři kůly byly po dvou rozmístěny do obou delších stěn. S obytnou stavbou souvisela zčásti odkrytá, hluboká a prostorná jáma. V obou objektech byly odkryty drobné železné předměty a početná kolekce keramických zlomků (typická jemná, šedá keramika) i fragmenty větších nádob. Vše nasvědčovalo tomu, že se podařilo zachytit část většího sídliště z doby římské. Tento předpoklad byl potvrzen v roce 2007, kdy výzkumy na parcele pokračovaly. Byly prozkoumány další dva obytné objekty. Při jednom z nich se nacházela ještě zásobní jáma vakovitého tvaru.

Přímá souvislost římského pohřebiště a sídliště dosud není prokázána. Jistou vazbu lze samozřejmě předpokládat, definitivní potvrzení by však mohlo přinést jen detailní vyhodnocení nálezů, které doposud postrádáme.


Josef Kováčik, Libor Bílek

Nahoru